Každý pokles je jiný – a přesto stejný. Jak přežít propady trhu bez paniky?
- Martin Dzierža
- 6. 6.
- Minut čtení: 6
Aktualizováno: 12. 6.
Trhy padají. Už Zase!
Začátek roku 2025 přinesl opět červená čísla na trzích a s nimi i výraznou volatilitu. Vývoj připomínal jízdu na horské dráze – indexy kolísaly nahoru a dolů, média přinášela dramatické titulky a investoři nervózně sledovali vývoj na svých účtech.
V takové situaci se přirozeně nabízí otázka: "Neměl(a) bych něco udělat?"
Pokud investujete už nějakou dobu, tenhle scénář pravděpodobně dobře znáte. A pokud jste s investováním začali teprve nedávno – vítejte. Právě zažíváte svou první lekci z reálného světa investic. Protože poklesy na trzích nejsou výjimečné. Jsou zcela přirozenou součástí investičního cyklu.
Poklesy nejsou výjimkou – jsou pravidelnou součástí trhu
Z historického pohledu víme, že poklesy nejsou nic výjimečného. Naopak – jsou přirozenou součástí každé dlouhodobé investiční cesty.
Několik čísel pro představu:
Od roku 1926 skončily americké akcie v mínusu přibližně v každém čtvrtém roce.
Výraznější propady (o 20 % a více) sice nepřicházejí každý rok, ale rozhodně nejsou žádnou raritou.
Obrázek 1: Výnosy amerického akciového trhu v každém kalendářním roce od 1926 do 2024.
Zároveň ale platí, že i když během roku dojde k výraznému poklesu, neznamená to automaticky, že celý rok skončí ve ztrátě. Mnohokrát se stalo, že se trhy v průběhu roku zotavily a nakonec uzavřely v plusu.
Jinými slovy: výkyvy a propady nejsou chybou systému. Právě naopak – jsou jeho přirozenou a zdravou součástí.
Když příběhy přehluší fakta Většina investorů ví, že trhy občas klesají – a často mají i plán, jak takovou situaci zvládnout nebo ji dokonce využít ve svůj prospěch. Jenže i ten nejlepší plán může narazit na realitu. Jak říká staré české přísloví: „Člověk míní, život mění.“
Obrázek 2: Vývoj různých investic od roku 1972 a proběhlé finanční krize či jiné extrémní
události.
Když se podíváme zpětně na grafy, vše vypadá jednoduše: pokles, zotavení – a pokračujeme dál. Jenže v reálném čase působí podobné situace mnohem intenzivněji. Proč?
Kvůli příběhům, které si kolem nich vytváříme.Ekonomická data sama o sobě vzbuzují jen malý zájem. Ale když je média propojí s krizí, válkou nebo hrozbou kolapsu systému, vyvolává to silné emoce – a ty mají často větší vliv na rozhodování než samotná fakta.
Tomuto jevu se říká narativní ekonomie, jak jej popsal nositel Nobelovy ceny Robert Shiller. Ve svém výzkumu ukazuje, že:
Lidé se neřídí jen čísly, ale tím, jaký příběh si k událostem vytvoří.
Právě příběhy ovlivňují naše vnímání faktů – a často vedou k unáhleným nebo nelogickým rozhodnutím.
Příklad z historie?
Po první světové válce a během recese v letech 1920–21 zažívaly Spojené státy kombinaci několika dramatických událostí: dozvuky pandemie španělské chřipky, rasové nepokoje, obavy z komunismu. Lidé se obávali konce moderního ekonomického systému – a v panice se zbavovali svých finančních aktiv.
Z dnešního pohledu už víme, že to nebylo potřeba. Trhy se tehdy zotavily. Stejně jako se zotavily mnohokrát poté.
Dlouhodobý přístup přináší výsledky Když sledujeme trhy v krátkém časovém úseku, často vypadají chaoticky a těžko předvídatelně. Ale z dlouhodobého pohledu se ukazuje jiný – mnohem stabilnější – obraz. Akciové trhy totiž prokazují výjimečnou odolnost.
Od roku 1900 až do roku 2024 dosáhly globální akcie (v amerických dolarech, očištěné o inflaci) průměrného ročního výnosu přes 5 %.To znamená více než 120 let reálných výnosů – navzdory světovým válkám, pandemiím, politickým převratům, finančním krizím, vysoké inflaci nebo geopolitickým napětím.
Obrázek 3: Vývoj globálních akcií od 1900 do 2024 (měřeno v USD, očištěno o inflaci).
Tento výnos není náhodou. Je to odměna za riziko, které investoři podstupují. Právě díky této ochotě čelit výkyvům mají akciové investice potenciál přinést vyšší výnos než hotovost nebo státní dluhopisy. Bez rizika by totiž žádná tzv. riziková prémie – tedy rozdíl ve výnosu oproti konzervativním investicím – vůbec nemohla existovat.
Je důležité si uvědomit, že volatilita není chybou trhu, ale jeho přirozenou vlastností. A právě díky ní dávají akcie smysl pro dlouhodobé investory – pro ty, kteří mají čas a mohou si dovolit s trhem projít i jeho bouřlivějšími obdobími.
Jak se trhy chovají při velkých propadech?
Jednou z nejčastějších obav investorů je otázka: „Co když akcie zničehonic spadnou o 50 % nebo víc?“
Odpověď nabízí rozsáhlá analýza historických dat. Studie z roku 2017 zkoumala 1 032 případů z 101 zemí, kdy akciové trhy během 12 měsíců propadly o více než 50 %. Časový rozsah této analýzy byl obdivuhodný – od roku 1692 až po rok 2015.
A výsledek? Ve většině případů následovaly po těchto extrémních propadech velmi silné pozitivní výnosy. Jinými slovy: dramatický pokles neznamená konec. Naopak – z historického pohledu je výrazně pravděpodobnější, že po takovém propadu přijde růst.
Dává to i logický smysl. Když ceny akcií prudce klesnou, zvyšuje se jejich očekávaný výnos do budoucna. Pro dlouhodobého investora to sice není příjemná situace – ale může to být příležitost. Nakupovat kvalitní akcie za nižší cenu totiž znamená vyšší potenciál budoucího zhodnocení.
Tento efekt pomáhá zmírnit dlouhodobý dopad propadů na vaše portfolio a cestu k finančním cílům. A u mladších investorů, kteří jsou stále v akumulační fázi – tedy pravidelně do portfolia přidávají nové prostředky – může mít podobný propad dokonce pozitivní vliv na konečný výsledek.
Příklad: Představme si třicetiletého investora s počátečním portfoliem 100 000 Kč a pravidelnou měsíční investicí 10 000 Kč. Po pěti letech investování zažije pokles trhu o 50%. Jeho portfolio sice výrazně klesne, ale díky dalším pravidelným investicím a následnému růstu trhů se jeho celkový výsledek nakonec zlepší. Ve scénáři s propadem (modrá křivka) je konečný zůstatek vyšší než ve scénáři bez propadu (červená křivka).
Obrázek 4: Vývoj hodnoty portfolia mladého investora s propadem o 50 % a bez něj.
Přesto v takových chvílích většina investorů necítí nadšení – ale strach. Emoce, příběhy a negativní scénáře přebírají kontrolu. Místo toho, aby viděli příležitost, často zvažují prodej a „záchranu“ zbývajících prostředků.
A právě tady se ukazuje rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými investory. Nejde jen o to, jaké mají složení portfolia – ale jak dokážou zvládnout období, kdy trhy skutečně klesají.
Poznám, že mám příliš rizikové portfolio?
Tržní propady mají kromě všech výzev i jednu cennou výhodu – ukazují, jak investoři doopravdy vnímají riziko. Ne teoreticky na papíře, ale v reálném stresu. To, že se během poklesu necítíte dobře, neznamená automaticky chybu. Může to být signál, že vaše portfolio neodpovídá vaší psychické odolnosti.
Jedním z nejčastěji podceňovaných aspektů investování je schopnost zachovat klid, když trh klesá. Pokud vás investice připravují o spánek, nutí vás neustále kontrolovat vývoj nebo přemýšlet o tom, že byste vše raději prodali, stojí za to zamyslet se nad tím, zda není portfolio příliš agresivní.
Naopak – pokud i během větších výkyvů zůstáváte klidní, soustředění na dlouhodobé cíle a víte, proč investujete, může to být známka toho, že zvládáte riziko a můžete uvažovat i o dynamičtějším přístupu.
Tržní poklesy jsou tedy nejen zkouškou finančního plánu, ale i šancí podívat se sami na sebe.
Zda náš investiční přístup odpovídá tomu, co opravdu zvládneme – nejen v dobrých časech, ale i v těch náročnějších.
Závěr: Co dělat při propadu trhu? Většinou nic.
Když trhy klesají, je naprosto přirozené mít potřebu jednat. Něco změnit, zasáhnout, reagovat. Ale ve většině případů je nejlepším krokem... nedělat nic.
Respektive: držet se svého finančního plánu. Toho, který vznikl v době, kdy jste měli odstup, klid a čas vše promyslet – nikoli ve chvíli, kdy vládne nejistota.
Každý skutečně realistický finanční plán totiž počítá i s tím, že trhy občas projdou hlubším poklesem. Pokud by s takovou možností nepočítal, nebyl by dostatečně robustní.
Ano – ekonomika může zpomalit, firmy mohou mít nižší zisky, trhy mohou ztratit část hodnoty. Ale právě proto je důležité:
mít správně nastavený rizikový profil portfolia,
mít nouzovou rezervu pro nepředvídané výdaje,
investovat dlouhodobě a s disciplínou.
V krizových momentech totiž nebývá největším rizikem samotný tržní vývoj, ale lidské chování. Například rozhodnutí prodat na dně – a následně zmeškat zotavení, které často přijde dřív, než se stihneme vrátit zpět.
Zpětně se vše může jevit jako jasné a logické. Ale v reálném čase je rozhodování pod tlakem emocí složité. Právě tehdy je klíčové věřit svému plánu, zůstat v klidu a držet směr.
Chcete mít jistotu, že váš plán zvládne i turbulentní trhy?
Pokud si nejste jistí, jestli vaše investice odpovídají vašemu rizikovému profilu, nebo vás současné výkyvy na trzích zneklidňují, ozvěte se mi. Společně projdeme váš finanční plán, nastavíme správnou strategii a ujistíme se, že vaše portfolio odpovídá nejen vašim cílům, ale i vaší pohodě. Protože investování nemá být zdrojem stresu – má být nástrojem k budování jistoty a svobody.
Napište mi nebo si rovnou domluvte nezávaznou konzultaci.
Autor: Martin z Edwarda
Upozornění: Tento článek nepředstavuje investiční doporučení. Minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Investice na kapitálových trzích vždy nesou určitou míru rizika a není možné garantovat jejich výsledek. Před jakýmkoli investičním rozhodnutím se doporučuje konzultace s kvalifikovaným finančním poradcem.
Komentáře